Pokud se vám líbilo filmové zpracování Pýchy a předsudku, nepochybně stejně intenzivně prožijete i Pokání. Pod oba snímky se totiž podepsal prakticky stejný tým, a to jak na straně realizační (režisér Joe Wright, skladatel Dario Marianelli, střihač nebo návrhářka kostýmů), tak částečně i mezi herci (Keira Knightley a Brenda Blethyn). Jen poklidnou atmosféru gregoriánské Anglie vystřídala pochmurnější éra téže země na prahu a uprostřed druhé světové války.
Příliš bujná fantazie dvanáctileté "budoucí spisovatelky" Briony Tallisové odstartuje tragický příběh, který nenapravitelně změní osudy tří lidí. Vinou vlastní nezralosti a série nedorozumění nařkne mladého zahradníka Robbieho Turnera (James McAvoy) ze znásilnění nezletilé sestřenice. Nadaný chlapec, který původně mířil na lékařskou fakultu, končí ve vězení. Toto obvinění ale ničí život i její sestře Cecilii (Keira Knightley), která Robbieho bezhlavě milovala. Když si záhy už o něco starší Briony (Romola Garai) uvědomí, co napáchala, je už pozdě. Cecilia zavrhla celou rodinu v čele s ní a odstěhovala se do Londýna, kde se živí jako zdravotní sestra. Robbie výměnou za zkrácení trestu narukoval do armády a ve Francii se snaží zastavit postupující Němce. Briony na cestě za vykoupením nastoupí do ošetřovatelského kursu a díky utrpení, které kolem sebe dennodenně vidí, konečně dospívá. S tím souvisí i rozhodnutí postavit se svým dvěma obětem tváří v tvář a respektovat jakýkoli trest. Možná se tím očistí, možná to ale na vykoupení nebude stačit. Možná to ani nestihne, protože Londýn se připravuje na masivní bombardování. Možná všechny tři čeká úplně jiný konec.
Režisér Joe Wright po Pýše a předsudku sáhnul opět po slavné knižní předloze, tentokrát po Pokání Iana McEwana a pro její převedení do filmové řeči zvolil zkušeného scenáristu Christophera Hamptona (Nebezpečné známosti, Tichý Američan). "Trochu to připomíná demolici, převádění 130 tisíc slov z knížky na 25 tisíc ve scénář," komentuje Hamptonovu práci McEwan, který byl nicméně s výsledkem velmi spokojen (což se podaří jen zřídkakdy). Režisér Wright se ale nespoléhal jen na sílu předlohy a celý příběh opentluje originálními (a přitom funkčními) zvukovými a obrazovými nápady. Dočkáme se i oblíbených dlouhých záběrů bez jediného střihu, z nichž zejména scéna útěku anglických vojáků z Francie do relativního bezpečí za kanál La Manche, by si zasloužila samostatnou oscarovou nominaci.