08.06.2009 | Koralína a svět za tajnými dveřmi: od 11.6.

Dva mimořádní muži a jejich oblíbené fantasy, režisér Henry Selick (Ukradené vánoce Tima Burtona) a spisovatel Neil Gaiman (“Sandman”). Společně dali život Koralíně a světu za tajemnými dveřmi, podivuhodnému, fascinujícímu, zábavnému a napínavému dobrodružství, které poprvé ve filmové historii kombinuje tradiční metodu stop-motion animace a moderního stereoskopického 3-D obrazu.

Koralína Jonesová je jedenáctiletá holka, která je na svůj věk nebývale zvědavá, odvážná a neposedná. Těžce nese, že se s rodiči stěhuje z města v Michiganu na vesnici v Oregonu. Stýská se jí po přátelích, rodiče na ní kvůli práci permanentně nemají čas a ona se v novém domově strašně nudí. Jediný, s kým se může bavit, který ji spíš ale otravuje, je místní, stejně starý kluk Wybie. Dále může navštěvovat sousedky, staré, výstřední herečky – slečny Spinkovou a Forcibleovou nebo ještě potrhlejšího bývalého, ruského cirkusáka, pana Bobinskyho. Koralína vážně pochybuje, že by jí nový domov mohl nabídnout něco, co by ji opravdu zajímalo...
…ale může; v domě najde skryté dveře. Za nimi objeví alternativní svět, na první pohled velmi podobný tomu skutečnému, ale už na druhý jiný – lepší. Alternativní rodiče se jí věnují, Koralína je v centru pozornosti, dokonce se o ni zajímá tajemný, mluvící kocour. Zdá se jí, že by jí v tomto “lepším” alternativním světě bylo lépe. Když ale začnou být její návštěvy na druhé straně nebezpečné a její Alternativní matka se snaží si ji nechat navždy, musí Koralína sebrat všechnu odvahu, odhodlání a vynalézavost, aby se dostala zpátky domů a zachránila svoji skutečnou rodinu.

Během psaní Koralíny sledoval Neil Gaiman práci režiséra a animátora Henryho Selicka (Ukradené vánoce Tima Burtona, Jakub a obří broskev). Byl na jeho radaru jako výrazná tvůrčí síla. “Když jsem dopsal knihu, poprosil jsem svého agenta, aby ji poslal Henrymu,” říká Neil Gaiman. “To bylo rok a půl před tím, než kniha vyšla.”
Selick k tomu říká, “Když jsem poprvé četl ten rukopis, tak jsem byl fascinovaný porovnáváním dvou světů; toho, ve kterém žijeme a toho druhého, který je vždy zelenější, lepší. To osloví každého. Stejně jako Stephen King, Neil umí zasadit fantazii do dnešní doby, do našich životů. Odhrne obyčejné životy a najde v nich kouzlo. Koralína na mne velmi zapůsobila a doufám, že stejným způsobem zapůsobí ve filmu na dětské diváky. Těch důvodů, proč by měla, je několik: je statečná, zvědavá a má velkou představivost. Líbilo se mi, že přístup, že “její tráva je vždycky zelenější”, se ukázal jako mylný.”
Selick bral Koralínu jako možnost ukázat vše, co ví o animaci a vyprávění. Neil Gaiman mu byl po celou dobu natáčení k dispozici ke konzultacím, ale když bylo potřeba něco změnit, ustoupil a netrval striktně na své knižní verzi.
Selick si ke spolupráci přizval japonského animátora a designéra Tadahira Uesugi. Ten na grafickém konceptu pracoval přes rok v Japonsku a poté ho přivezl do Ameriky režisérovi Selickovi a ilustrátorovi Michelu Bretonovi.
Na filmu, resp. prvních storyboardech se začalo pracovat v roce 2005.
Tvůrci si kladli otázku, jak nejlépe animovat Koralinino dobrodružství. Režisér Selick se rozhodl, že pro tento film bude nejlepší stop-motion animace – výhradní způsob práce ve filmu Ukradené vánoce a dominantní v Jakubovi a obří broskvi.
“Je to práce s loutkami, ale bez provázků,” popisuje stop-motion způsob animátorka Amy Adamy. Je to specifický a jedinečný proces. Animátoři musí v každém obraze (a ve filmu je 24 obrazů v jedné sekundě!) postavit předměty (postavy, scény, doplňky) tam, kde je chtějí mít. Je to podobné hranému filmu, protože vše – na rozdíl od počítačové animace – skutečně existuje.

35 mm kopie - tituky
3D Cinema - dabing