Katyň

Katyń

Příběh o zločinu, který měl zůstat zapomenut

Slavný polský režisér Andrzej Wajda ve svém právě dokončeném filmu Katyň zpracoval jednu z nejtemnějších událostí polských dějin: masakr 22 500 polských vojáků i civilistů, který provedla sovětská tajná policie NKVD v roce 1940
Kolem katyňského masakru vznikla řada kontroverzí a nejasností. Hromadné hroby obětí odhalili Němci v roce 1941. Moskva na oplátku z masakru obvinila Němce, západ o masakru mlčel... Rusko až po padesáti letech mlčení v roce 1990 přiznalo, že Stalin vraždy polské vojenské a společenské elity opravdu nařídil. Přesto Rusko stále odmítá odtajnit dokumenty týkající se této události a uznat masakr za genocidu.
Filmové drama, které Wajda natočil podle knihy Katyń: Post Mortem od Adrzeje Mularczyka, se zaměřuje na příběhy lidí, které masakr s různou intenzitou osobně zasáhnul. Právě tak jako zasáhnul jeho tvůrce: v Katyni byl zavražděn Wajdův otec a také strýc hudebního skladatele Kryzstofa Pendereckého.
Osou filmu jsou osudy žen, které ztratily své manžely, bratry, syny. Některé z nich se také dostávají do sovětského zajetí, jiné hledají důkazy o jejich přežití, další apaticky čekají, smířené s tím nejhorším možným scénářem. Film představuje jednu z nejhrůznějších vražd především pohledem rodinných příslušníků, prostřednictvím jejich marných nadějí a prožívaného utrpení.
Film byl v roce 2008 nominován na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. Sám Andrzej Wajda je držitelem čestného Oscara za celoživotní dílo. Získal ho v roce 2000.