Píše se rok 1961 a atraktivní, chytrá, šestnáctiletá studentka Jenny (C. Mulligan) poslouchá desky Juliette Greco, ochutnává počátky ženství, sní o výjimečných zážitcích a životě zahaleném do cigaretového dýmu „gauloisek". Vítejte v poválečném, předbeatlovském Londýně v době, kdy upjaté maloměstské poměry dávají jen stěží tušit, že zlatá šedesátá už klepou na dveře...
Jenny vyrůstá na londýnském předměstí v průměrné britské rodině a už se nemůže dočkat, až začne skutečný dospělý život. Do té doby zůstává pilnou studentkou, která vyniká nad svými vrstevnicemi a sní o univerzitě v Oxfordu. Její maloměšťácký život se ale zásadně změní jednoho deštivého dne, kdy potká charismatického, světáckého třicátníka Davida (P. Sarsgaard). David si Jenny získá stejně snadno jako její konzervativní rodiče Jacka (A. Molina) a Marjorie (C. Seymour), kteří pak velkoryse polykají jakékoliv námitky proti poněkud staršímu nápadníkovi jejich milované dcery. Dosavadní tradiční vzdělávání Jenny je nahrazeno Davidovou vlastní výukou. David Jenny vyzvedává ze školy v naleštěném bouráku a zasvěcuje ji do kouzla zakouřených klubů, uměleckých aukcí, koncertů vážné hudby či pozdních večeří s jeho nejlepšími přáteli, obchodním partnerem Dannym (D.Cooper) a jeho krásnou, ale hloupoučkou přítelkyní Helen (R. Pike). Díky svému šarmu a nevinnému lhaní David dokonce přesvědčí Jenniny rodiče, že ji jako dárek k sedmnáctinám smí vzít na výlet do Paříže. Jack a Marjorie ale netuší, že si Jenny Paříž vybrala jako místo, kde chce přijít o panenství... Právě ve chvíli, kdy je celoživotní sen rodičů dostat jejich nadanou dceru na Oxford na dosah, se Jenny rozhoduje, že svůj život po boku Davida od základu změní. Je to ale ta správná volba?
Film je adaptací memoárů novinářky Lynn Barber. Do režisérské židle usedla dánská režisérka Lone Scherfig (Wilbur se chce zabít, Italština pro začátečníky) a scénář napsal známý spisovatel Nick Hornby (Všechny moje lásky a Jak na věc). Ačkoliv Škola života ukazuje uvolněnou dobu šedesátých let, ta uvolněnost nezačala už v roce 1961. "Jedním z hlavních témat filmu je, že v roce 1962 jsme pořád byli uvězněni v prudérní, poválečné Británii," říká Hornby. „Anglie byla izolovaná, chudá země. Druhá světová válka pomohla Americe, jejich velká auta a rock‘n'roll byly známkou prosperity. Tady v Británii jsme pořád čekali na autobus."