03.08.2009 | Bruno: 6.8. přiletí do kin holub míru

Včera vás dostal Borat, dnes přichází Bruno.

Po celosvětovém úspěchu Borata, začala filmová cesta nejznámějšího rakouského módního komentátora Bruna (a hosta televizní show Funkyzeit Mit Brüno) jednoduchou otázkou tvůrců: “Dokážeme to znovu?” Ukázalo se, že je to možné… pokud jejich hlavní hvězda a filmový štáb zůstanou naživu a nebudou do konce natáčení uvězněni.

Zatímco většina filmů má pevný natáčecí plán, kdy herci i štáb ví, co je čeká, lidé kolem Bruna tento luxus nezažili. Před každým natáčecím dnem se sešel tým, který vymyslel, co se příští den bude točit. Vymysleli zápletku, přišli na určené místo a v šílené rychlosti scénu natočili, s pečlivou pozorností, aby neporušili zákony. Jelikož byli tvůrci přesvědčeni, že natáčení na hraně zákona bylo pro úspěch Borata zásadní, rozhodli se, že s Brunem půjdou ještě o kousek dál. A samozřejmě to znamenalo vícero setkání s policií. A nezůstalo jen u toho. Produkci několikrát volala FBI, aby varovala před výhružkami smrtí, tvrdými pěstmi, rozezlenými davy a nabitými zbraněmi, které tým ohrožovali na každém rohu.

Herci i štáb procestovali v celkem 5 vozech (3 dodávky, 1 malá “úniková” dodávka a karavan, který sloužil jako šatna a produkční místnost zároveň) Ameriku, Evropu a střední Východ. Objevili se v Los Angeles, New Yorku, Washingtonu, Kansasu, Texasu, Alabamě, Arkansasu, Londýně, Berlíně, Paříž, Miláně, Jordánsku a Izraeli.

Následuje jedna ukázka jejich neskutečných příhod.
Vedle rozhovoru s vůdcem teroristů na Středním Východě bylo nejnebezpečnější natáčení zápasu v kleci, při kterém si Bruno uvědomil, že v ringu s ním je jeho životní láska. Stejně jako v ostatních scénách, i při této režisér a producenti zajistili náhradní řešení, pro případ, že by napoprvé nenatočili, co potřebovali. Věděli, že ve chvíli, kdy se po městě rozkřikne, že je filmový štáb Bruna ve městě, musí být krok před veřejností.
Nikde nebylo natáčení nebezpečnější než v momentech, kdy dotazovaní a filmovaní pochopili, že mezi Brunem a jeho kolegou Lutzem existuje víc než kamarádství.
V červnu 2008 uspořádala produkce ve městě Texarkana v Arkansasu zábavný večer “Blue Collar Brawlin’”, kdy diváci sledovali wrestling a pili levné pivo. V ringu stál Bruno, jehož tělo se díky měsícům cestování za poznáním, jak se stát heterosexuálem pořádně zocelilo. Byl připraven bojovat s kýmkoliv, kdo sebere odvahu se mu postavit. Nutno říci, že tato scéna vyhrotila místní přísné morální zásady do maxima. 
Opět bylo bráno na zřetel, aby produkce neporušila žádná ustanovení či zásady a vždy stála na správné straně zákona. Nikdo si to nechtěl s policií rozházet a byli rádi, že jsou na jejich straně. Nicméně bylo milé vědět, že v případě potřeby jsou blízko hranice dalších dvou států.
První noc měla policie sloužit jen jako dozor v aréně. Když jim ale produkce řekla, že možná budou potřebovat jejich pomoc, protože hrozí, že se diváci rozčílí, až uvidí v ringu dva líbající se muže, policie odpověděla, že na akci nebudou dohlížet vůbec a přijdou jen, pokud jim někdo z diváků zavolá a bude si stěžovat.
Herci a štáb v tom zůstali sami.
Ve chvíli, kdy se Bruno a Lutz poprvé políbili, začaly vzduchem lítat židle a do klece vlezl jiný zápasník, který se začal sápat na Barona Cohena. Režisér Charles nenatočil nic, ale aspoň se jim všem podařilo utéct. Policie se ten večer v aréně ani nemihla.
Další noc se s celou show přesunuli severněji do města Fort Smith. Hned po příjezdu je kontaktovala místní policie, která už byla seznámena s incidentem z předešlé noci a také odmítla nad akcí dohlížet. Zdálo se, že filmaři mají opět smůlu. Usmálo se na ně ale štěstí a po setkání se šéfem policie jim byla ochrana zaručena.
Produkce, poučena z předchozího dne, zabezpečila, aby v hale nebyly žádné sklenice, které by mohly sloužit jako zbraně a židle svázala k sobě, aby je rozezlení fanoušci nemohli házet do ringu.
Jen pár sekund po první puse se diváci rozohnili. Poté, co vzduchem prosvištěla první židle, se dali filmaři na útěk. Měli co dělat, aby se dostali do připraveného autobusu, který ale odjel až po několika hodinách obléhání a za doprovodu 40 mužů místní policie.