06.04.2009 | Baader Meinhof Komplex: v kinech od 9.4.

Červen 1967. Významná levicová novinářka Ulrike Meinhofová (Martina Gedeck) je šokována zprávami o krvavé demonstraci v Berlíně, během které policista zastřelil nevinného studenta. Když si Meinhofová uvědomí, že její manželství je u konce, vezme své dvě děti a odstěhuje se do Západního Berlína. Zde se začne aktivně angažovat v protivládním, protikapitalistickém studentském hnutí. Stále více si uvědomuje, že pouhým informováním o probíhajících nepravostech nedocílí žádné změny. Silně na ní zapůsobí čin Gudrun Ensslinové (Johanna Wokalek) a jejího přítele Andrease Baadera (Moritz Bleibtreu), kteří na protest proti vietnamské válce zapálí obchodní dům. Baader je zatčen, Meinhofová ho pomůže osvobodit, což je začátek její nové cesty, kvůli které přeruší veškeré vazby s dosavadním životem a kvůli které dokonce opustí své děti. S Baaderem a Ensslinovou založí Odbojovou rudou armádu (RAF - “Red Army Faction”), jejímž cílem je vést ozbrojený odboj proti politickému status quo v zemi.
Po vojenském výcviku v táboru palestinské teroristické skupiny El Fatah v Jordánsku začnou vykrádat banky a provedou několik násilných a smrtících útoků. Počet mrtvých rychle roste a média začnou skupinu pronásledovat. Šéf německé federální policie Horst Herold (Bruno Ganz) proti RAF sestaví mimořádně silnou policejní skupinu. V roce 1972 úspěšně zadrží všechny vůdce i další členy skupiny.
Ačkoliv jsou vůdcové RAF uvěznění, politická síla hnutí prudce roste. Do RAF vstupují noví členové, včetně Petry Schelmové (Alexandra Maria Lara) a Brigitte Mohnhauptové (Nadja Uhl), která se stane novým vůdcem skupiny. Pomocí dalších útoků a hladovek zvyšuje RAF tlak na vládu, čímž otřásá základy německé demokracie. Meinhofová, Baader a Ensslinová se stanou ikonami radikalistického hnutí. Bez hlavních vůdců ale napětí ve skupině vzrůstá. V květnu 1976 spáchá Ulrike Meinhofová ve vězení sebevraždu.
Na podzim 1977 boj mezi RAF a vládou vyvrcholí. Šest týdnů po únosu významného byznysmena unese skupina letadlo s 86 německými turisty na palubě. Pátrání po byznysmenovi zůstává neúspěšné, ale letadlo je osvobozeno protiteroristickou jednotkou. Následující den po propuštění turistů jsou Baader, Ensslinová a další členové RAF nalezeni mrtvi ve svých celách. Jako akt pomsty RAF popraví uneseného průmyslníka - prezidenta zaměstnaneckých odborů.

Producent a scénárista Bernd Eichinger (Parfém: Příběh vraha, Pád Třetí říše) přináší do kin pod názvem Baader Meinhof Komplex příběh o teroristickém hnutí RAF. Zachycení dramatických událostí, které v letech 1967 až 1977 otřásly základy německé demokracie, se ujal režisér Uli Edel (Poslední útěk do Brooklynu, My děti ze stanice ZOO).

Stejnojmenná kniha Stefana Austa poprvé vyšla v roce 1985. Originálním způsobem přiblížila boj Rudé odbojové armády proti německému státu. Nesoudí ani neobhajuje, nevynáší žádný verdikt, morální ani faktický. Je to pouze záznam, kronika událostí, které vyvrcholily v tzv. německý podzim v roce 1977 únosem a následným osvobozením letadla společnosti Lufthansa, sebevraždami uvězněných vůdců RAF a vraždou prezidenta Asociace zaměstnanců Hannse Martina Schleyera.

Film se natáčel 74 dní během podzimu 2007. Převážná část se točila v Berlíně a okolí, dále se filmovalo v stuttgartském vězení, Mnichově, Římě a Maroku.

Kdekoliv to bylo možné, jsou ve filmu použity původní dialogy, tak jak je zachytily originální dokumenty (proslovy, psané texty) nebo na základě vyprávění očitých svědků. Hovory mezi uvězněnými vůdci RAF se odehrávaly pomocí tajných zpráv, které si mezi sebou vyměňovali. Stejně maximálně byly využity původní fotografie, dokumenty a novinové články.

Film Baader Meinhof Komplex byl nominován na Oscara v kategorii neanglicky mluvených filmů.

Webové stránky filmu: http://www.bmk.film.de/